Stránky věnované jen rajčatům naleznete zde (aktualizace 16.5.COVID-21).
Vítejte na stránkách o zahradě a pěstování.
Tyto stránky jsem založil jednak jako prezentaci svých pěstitelských úspěchů i neúspěchů, jednak jako seznámení případných zájemců s děním okolo zahrady, prostě jak to dělám já. Tato prezentace je nekomerční a mám představu, že poslouží všem podobně zahradou "postiženým", kterým tento koníček přináší radost, pohodu, ovšem někdy i zlost a beznaděj. Aby těch kladů byla drtivá většina, tak tomu snad napomohou i tyto stránky.
Mirek
Něco málo o mě.....
Jelikož nejsme na seznamce, tak jen velmi stručně.
Na veřejné WC chodím do těch dveří s panáčkem, jsem zaměstnaný člověk a nějakou tu zimu již pamatuji. Co se bydliště týče, tak jsem "špatně umístěný břeclavák". Ale neber to, když stavební místo bylo tenkrát za "děkuji". Bydlím v řadovém domě s malou předzahrádkou, kam se mi manželka stále snaží "nacpat" ty nesmysly jako je petržel, bylinky, kytky nebo celer. Místa je velmi málo, ale i na tyto plodiny se pokaždé nějaké to místo najde. Na tom frcku u baráku mám nacpáno asi deset hlaviček révy, kus trávníku, dvě broskvoně, ostružiny, banánovník, malý vánoční smrček, sušák na prádlo, budku pro ptáčky a skleníček.
Zahradu o výměře asi 300 m2 mám na opačném konci města, v zahrádkářské kolonii pár metrů od řeky Dyje. Zde se opět potýkám s místem a tak "intenzifikace" je na místě. Naštěstí je tady zavedena elektřina, je tu i chajdaloupka na nářadí a binec (už více než 20 let se ji chystám uklidit), skleníček (připravuji výstavbu dalšího), foliáček, a hafol chodníků, stromků a révy.
V první půlce roku 2018 jsem uzavřel smlouvu na dlouhodobější pronájem dalšího pozemku o velikosti cca 600 m2. Již delší dobu jsem se poohlížel na další možnosti, jak se ze stísněného prostředí stávající "rozletět". Tuto novou parcelu, kterou jsem pracovně nazval "vinohrádek" nebo "sádek", jsem osadil révou, ovocnými stromky a keři. Další plodiny, které zde plánuji pěstoval, nesmí potřebovat každodenní zálivku, tzn. že se bude jednat např o melouny, tykve nebo kukuřici. Ne že by zde nebyla možnost vody, ale plodiny, které vyžadují pravidelnou zálivku, zůstanou na stávající zahradě.
Pozemek má obdelníkový tvar, je zde nádherná ornice, kterou zpracovávám rotavátorem bez rytí, a neobdělávaný "zbytek" pod stromy a keři, který bude zatravněn. Krom révy sem přesunu i broskvoně a nektarinky, což umožní uvolnit prostor pro borůvky, které potřebují hodně vody.
Vody je zde stejně jako na zahradě, protože pozemky jsou od sebe 100 - 150 metrů vzdušnou čarou a hladina spodní vody je dána lužním lesem, elektřina je rovněž k mání, příjezdová komunikace až "na záhonky".
..... a o rostlinstvu.
V posledních letech mne chytla hlavně réva, a to bez vyjímky jen stolní odrůdy. Révě bych chtěl však věnovat prostor na jiných stránkách. Dále jsou to hlavně rajčata a melouny, papriky a lilky, jahody a spousta dalšího drobného ovoce, ovocné stromky, česnek. Mám i několik rostlin citrusovníků, z nichž některé již plodí, v tomto oboru jsem ale pohopouhý začátečník, ovšem učím se.
Ještě něco o lokalitě.
Jižní Morava, tady u nás na jejím jihu okolo řeky Dyje, se vyznačovala dříve horkými a suchými léty, prokládanými častými, ale krátkými bouřkami, a holomrazy s malým množstvím sněhu v zimě. Jenže v neposledních letech se podnebí začalo akosi "píp", a v zimě začalo být stále tepleji, v létě chladněji hlavně o nocích a bohužel? mokřeji. Bývávaly tu každoroční záplavy (to se týkalo hlavně lužních lesů), ale hlavně se tak dělo po zimě, kdy řeka přinášela vodu z tajícího sněhu. Zimy bývají mokré, sníh většinou taje krátce po napadení, je docela nemožné jít si v zimě zabruslit jinam než na zimák. Je to vše postavené na hlavu, roční období jako by spolu někde pařily a pak nevěděly kdo je kdo...... Hodně velký vliv na zdejší podnebí měly místní chemické fabriky, hlavně Fosfa, pracující s fosforem a sírou. Nevím zda to byly kyselé nebo zásadité deště, každopádně bývalo po deštích "žluto". Znečištění ovzduší mělo "blahodárný" vliv na pěstované plodiny, nýčko jim tu síru musíme holt dodat v postřicích. Zhoršený vliv vlhčího a chladnějšího počasí lze na zahradě poznat každým rokem, a je to čím dále horší.