Pozdrav z Jeseníků
Z Velkých Losin.zdravím všechny příznivce a přátele zahradničení. Započal jsem třetí týden mého lázeňského pobytu a pomalu se učím znovu chodit. Mám již více než dva a půl měsíce od operace, ale noha "zapomněla" jak se má chovat, protože celou tu dobu spoléhala na francouzské hole. Na vině však bude i mozek, který je pořeba přesvědčit, že noha je již ó ká. Třináctého prosince mám kontrolu u operatéra, kam mám přijít již bez holí, tak jsem docela zvědav jak to dopadne. Za ty měsíce po úrazu jsem rovněž poznal, že vše chce svůj čas, a nemá smysl dostat z těla něco, na co nemá. I přemíra cvičení může škodit.
Je tu trochu sněhu, a okolní kopečky jsou zasněžené, příští týden by mělo mrznout. Jak říká ministryně předpovědi počasí, tak mělo napadnout do třiceti centimetrů sněhu, konkrétně tady ještě 28-29 chybí. U nás doma není ani pinka, a naštětí zatím ani nemrzlo, skleníky se tudíž drží a zrají v nich citrusy a papriky. Zahradu mohu sledovat pouze na dálku prostřednictvím webových kamer a z vyprávění. Počasí je aprílové a jako na houpačce, fialový hnus se střídá se sluncem i několikrát denně.
V lázních je dobře, jen po večeři je to tady již na palici, zvláště když je venku "pětikoaličně" a temno již o čtyřech hodinách. Hnípání na posteli je na denním pořádku, a téměř všechna "kultura" se točí okolo internetu. Včera jsem si udělal vycházku do místního vinného báru, kde jsem vyzvedával zásilku s cvičebním míčem. Dvakrát dvě deci Pálavy z igelitového pytle mne stály rovné kilo, flašku stejné odrůdy ze stejného regionu, jsem koupil v supermarketu za nějakých 129,- Když pominu způsob podávání (z igelitu do plastové odměrky a pak do sklenice), tak mi Pálava chutnala. Nejsem vinař, ale když už tak na sladší vína, a tohle byla moje krevní skupina.
Venku začalo chumelit a já vyrazím zajezdit si na rotopédo, po obědě se chystám navštívit termální park. V lázeňském bazénu jsem sice každý den po ránu, ale potřebuji trochu vyplnit víkendové volno, abych se neukousal nudou.