(18+) Je půlka prázdnin a ta zasraná voda
zase doje..la co mohla. Každou chvíli sere, a když už náhodou vyleze slunce, tak je dusno jak prase. Za tento měsíc spadlo už více než 100 mm těch mokrých sraček a stále to nebere konce.
Včera jsem byl na po ránu zahradě a záhony stále jedno bahno. Červená rajčata mají barvu vyblutého leča, u žlutých to poznat není, ale vzhledem k nedostatku slunce a nadbytku vody nemají žádnou chuť a začínají i praskat. Chuťově jalové jsou i vodou vyhnané plody broskví, sklizený meloun taky nedopadl moc dobře. Asi jsem ho sklidil o nějaký den dříve, ale dužina je gumová, prostě vyhnaná vodou. Bez tepla a slunce to prostě zrát nebude, jen stárnout.
Borůvkám to mokro asi moc nevadí, ty jsou nádherné, ale i jim trvá zrání strašně dlouho. Jahody naštěstí už skončily, jejich odebrané odnože stále čekají na výsadbu, ale bahno znemožňuje vstup do záhonu. Už potřetí zarůstá plevelem, Takže ho budu muset zase znovu zrotavátorovat, abych mohl konečně položit černou textilii. Kdy to bude se v tomto fialovém hnusu nedá ani odhadnou.
Kde není mulčovací textile, tak tam záhony zarostly plevelem během pár dní. Plečkou jsem před týdnem zlikvidoval plevel v záhonku kde měla být mrkev, ale vyhnal mě déšť, takže jsem to nestihl vyhrabat, a už to zase zakořenilo. Červená řepa konečně vzešla, ale ani zde se nedá do záhonu vstoupit a vyčistit ho, ve špenátovém záhoně zatím leze jen šrucha. Dva řádky čípeš papriček zase podrůstá svlačec, a ani sem se nedá jít a vyškubat ho. Jakékoliv odplevelení se dá dělat jen ze zpevněných míst, a to se ještě musí počítat s gučemi bláta na prstech. Na zatravněných místech, a zvláště na těcho nově, je poznat, jak se při chůzi půda "houpe" pod nohama, je to jako hubka.
Nevím už co si o tom myslet. Zima žádná, jaro stálo za hovno, léto stojí za piˇu a podzim? Podzim je tu po celý rok i s těma mokrýma sračkama.
Je sobotní ráno a venku tma jak v pytli. Hledím z okna na révu, jak prosebně obrací oči k alespoň nějakému slunci. Místo toho však přišla další várka vody. Některým citrusům v nádobách už zase začínají žloutnou listy. Nejsem moc velký odborník, ale mít nohy stále v mokru a chladu, tak se mi to taky nebude líbit. Lít tam další vodu s hnojivem se mi vysloveně příčí, takže zkusím postřiky na list nebo jen nějaké granulované hnojivo, Pokud ale kořeny nekomunikují, tak to moc nepomůže.
Na zahradě je to stejné, jen v "bledě modrém". I přes několik postřiků keříčkových rajčat hnojivem proti suché hnilobě, se začínají červenat jen scvrklé poškozené plody. Podobně postižené byly i papriky, tam ale účinky Vuxalu kalcium nedokáži posoudit, protože se mi do toho blata nechce chodit. Sklidil jsem jen pár paprik z chodníku, a ty vypadaly dobře, přestože nebyly ještě úplně zralé.
Bílé papriky panímáma upekla na olivovém oleji společně s lilkem, rajčátky, cibulí a pár plátky špeku dědy Pilčíka, nakonec ještě balkánský sýr. Skvěle do toho padnou i pálivé paričky, ale ty ještě nejsou. Toto zeleninové jídlo děláme po celou dobu sklizně příslušných surovin, ale lilek jsme musel tentokrát koupit, protože naše rostliny nemají úrodu ještě ani náhodou. Jsou velké kvetou, ale plody nikde. Další oblíbenou pochoutkou jsou "lodičky" z půlených bílých paprik, zapečených s cibulí a balkánským sýrem.
Co se suché hniloby u rajčat a paprik týče, tak se asi budu muset vrátit k zapracování mletého dolomitu do půdy před výsadbou. Pokud ale budou obrovské teplotní výkyvy v době, kdy mají mít rostliny slunce a teplo, tak asi budu muset zalévat jen svěcenou vodou.
Cherry rajčata jsem naposledy viděl v pátek po ránu, a to zrovna na chvíli vylezlo slunko. Jak jsem psal již výš, chuťově o ničem, a praskat zčíná již i odrůda Tomatoberry, a to už je fakt v prdeli. Navíc jsem si všiml u baráku, že některá rajčata mají vijany se spoutou neopylených květů, ale ze slunka to určitě nebude.
Dnes je neděle a od zmíněného pátku jsem na zahradě nebyl, takže nevím, v jakém stavu se další rajčata nacházejí. Žádná sláva to ale určitě nebude. Venku opět fialový hnus a zima, ale naštěstí alespoň neprší.
Níže je pohled na řádek cukrové kukuřice, dva kontejnery s citrusy a záhon, kde je celer, pórek a sladká paprika. Ještě níže potom rajčatový záhon a ukázka zapleveleného mrkvového a cibulového záhonu, jak to vypadá, když se do něj nedá vstoupit. Rajčata rostou rychleji, než je stačím vylamovat a hrozí nebezpečí, že pokud foukne nějaký větší vítr, tak to lehne, protože opěrné tyče v podmáčené půdě už vůbec nedrží






Melouny už dávno překročily hranice záhonů, které měly k dispozici, a rozlézají se stále více. Rostou, ale bohužel nezrají, protože jim chybí slunce a teplo, plody jsou i deformovány díky výkyvům v teplotách. Nadbytek vody zase degeneruje kvalitu dužiny, která je sice sladká, ale "gumová". Byl jsem rovněž donucen k rozhození modrých granulí na jednom ze záhonů, protože slimáci už začali žrát mladé plody.





Druhý letošní meloun jsem sklidil možná trochu předčasně. Neměl ještě zaschlý úponek s lístkem, ale zněl krásně dutě a na povrchu plodu se objevil charakteristický šedý povlak, což je známkou zralosti. Nemám to vyfoceno, ale po rozřezání plodu byly na dužině žluté fleky, což opět může být důsledek velkých výkyvů teplot a nerovnoměrného růstu.
Na závěr jsem si nechal snímek zrekonstruovaného vyvýšeného záhonu, který je nyní osázený ředkvičkami a mrkví, a už je opět zaplevelený. Tentokrát to však není svlačec, proti kterému jsem dal na dno černou textilii, ale různé drobisko, které ani neznám. Když jsem zeminu ze záhonu vybíral, tak jsem co nejpečlivěji odstraňoval všechny kousky svlačce, a ten se tam zatím neobjevil. Nynější zaplevelení bude nejspíše díky kompostu, který jsem původně dal na dno záhonu, ale při "rekonstrukci" se dostal do celého půdního provilu. Naštěstí je k záhonu přístup po betonu nebo po trávě, a tak se dá plevel odstraňovat průběžně.
No a co říci na závěr? Už aby skončila ta podělaná parodie na léto a konečně bylo slunce, alespoň třicítky ve dne a dvacítky v noci, a hlavně aby už konečně přestalo chcát, jinak půjde celá úroda do řiti.
M.











