Konec srpna se blíží
a avizované tropy, v podobě likvidačního mokra, opět řádí v plné síle. Venku už zase chčije a sezona velmi rychle končí. Plísně, padlí a další choroby systematicky likvidují porosty a úrodu na ovocných stromech, podobně jako na révě. Plíseň se přetahuje s padlím o místo na hadovkách a restartovaných nakladačkách, monilioza likviduje zrající švestky, podobně jako hořká pihovatost některé odrůdy jablek. Na zem padají jablka bez rozdílu odrůdy a stupně odolnosti, stejně tak jako nezralé plody broskvoně. Ráz této parodie na léto některým plodinám může i vyhovovat. V první řadě jsou to plevele, dále papriky a citrusy. Je s podivem, že některé plodiny ho letos dokáží i ignorovat, jedná se o melouny a rajčata.
Ani obrovská a bohatá úroda melounů nemůže však zlepšit celkově negativní dojem z letošní sezony. Mnohé plodiny předvedly nadúrodu (zelenina), naopak ovocné stromoví to neslo velmi těžce a u některých byl propad stoprocentní. Včera jsem bohužel zjistil, že spadly i poslední čtyři plody tomelu, takže letos neochutnáme. Letošní sezona je velmi rychlá a docela krátká. Rozdíly mezi pozdními a ranými odrůdami jsou téměř smazány, vše dozrávalo "naráz".
Včera jsem opět sklidil spoustu melounů, a ještě větší spousta jich leží na záhonech. Porosty jsou na slušné úrovni, a např. oproti tykvím jsou na tom o mnoho lépe. Jsou však i porosty melounů, které jsou již zdecimovány. Tady vidím rozdíl v jednotlivých podnožích, protože se jednalo o roubované rostliny. Porosty melounů roubované na Sprinter a zakoupené roubované sazenice z Řecka, jsou stále v pohodě, roubovance na Atlasu mají sezonu za sebou. Již definitivně vyřadím Atlas z oblasti zájmu a budu používat Sprinter, pokud tedy neseženu něco lepšího. Na příští rok plánuji obstarat profesionální roubované sazenice více odrůd, vlastní budu roubovat jen jako záložní. Pořizovací cena sazenic byla velmi slušná, vzhledem k pracnosti a času strávenému roubováním, téměř "nulová".
Melouny postupně svážím a ukládám doma ve sklepě, většinu jich stejně porozdávám, protože to se sníst nedá. Největší plod měl 15 kg, dozrály dokonce i mé oblíbené Charlestony. Jelikož jsme bez malin a ostužin, využijeme tohoto venku panujícího nechutného fialového hnusu, a pokusíme se o výrobu melounové marmelády dle bulharského (chorvatského) receptu.

Ještě bych se chtěl zmínit o rostlině ananasu, kterou se mi po mnoha nepodařených pokusech podařilo zapěstovat ze zeleného vrcholku zakoupeného plodu. Vykroucený vrchol zakořenil v pohodě po několika dnech, a od té doby ho mám vysazen v
kokosovém substrátu. Pro zdárné zakořenění je nutný zralý ananas, ne podtržené zelenisko, které kdovíjak dlouho leží někde ve skladech. Tento konkrétní plod byl již podle skvělé chuti pro zakořenění velmi vhodný.
M.



