Náš nový kamarád
Jak jednou začnete kocourka krmit, tak se ho už nezbavíte. Tento prcek přišel o kus ocásku a je velmi bojácný, nejspíše je to důsledek "lidského" přístupu. Za tu dobu co se s manželkou poznal, se niž nechá pohladit a umí se i otřít, pochovat se však stále nenechá, při jakémkoliv rámusu hned utíká. Je to ale i lovec, nedávno nesl nějakého černého "ščůra" s dlouhým ocasem (potkan?).
Dnes je od rána venku černo, opět vichr a bohužel už zase začalo srát. Opět se to sem cpe od jihu, ale dle radaru by to nemělo trvat moc dlouho. Potřebuji pracovat na terase před zahradním domkem.
08.05.2024 07:24
Po několika krásných, až extrémně slunečných dnech, přišel další pytel mokrých sraček. Prší nebo chčije již druhý den a vše je totálně podmáčené. Předchozí slunečné, ale silně větrné počasí, vysušilo povrch půdy do mrtě. Přestože byl povrch půdy suchý a popraskaný, tak "na rýč" hluboko už bylo obstojné vlhko, což jsem pozoroval při vrtání děr na výsadbu rajčat. Ve vinohrádku je povrch neobdělávané půdy poraskaný tak, že do mezer strčím prsty ruky. Ale proč tomu tak je? Nejspíše proto, že půda byla promáčená a pak rychle vyschla díky slunci a vichru. Takže žádné "sucho" se opět nekoná, to by taky nerostla tráva a plevel do závratných výšek.
Na snímcích vlevo je mrazem poničená réva a třešeň po odkvětu. Ta stihla odkvést ještě před mrazy, ale jak vidět, tak jí to nebylo moc platné. Možná má na tom lví podíl i mokro a vichr během květu.
Ze skleníku u domu jsem dal ven na sluníčko přísadu na otužení. Zajistil jsem ji tak, aby opět nelehla větrem, což jsem učinil umístěním do plastových boxů a kbelíků. Vydrželo to dva dny a už byl zase jiný průser, tentokrát voda. Několik cm vody v nádobách dokonale podmáčelo kořeny, takže opět šla přísada zpět do skleníku, kde na ni nechcalo. Je středa ráno a opět fialový hnus, v jehož centru se opět tento podělaný rajon nachází. Rozkvétá kiwi a začíná sklizeň jahod, což je dostatečně dobrý důvod k poničení úrody. K tomu se přidávají slimáci, kteří ve velkém opouštějí své úkryty a žerou vše na co přijdou. Všechny záhony se zeleninou a jahodami jsem obhodil modrými granulemi, aby se 
nažrali a zdechli. Ne těmi, co po nich zalezou do děr, ale těmi co z nich slintají a následně se do nich pustí další a další. Alespoň je vidět účinek. A aby to nebylo vše, tak se do díla skázy pustil i krtek a proryl vše co je osázené.
Ještě za slunce jsme rychle vysadili většinu rajčat a nějaké melouny, cukety a hokaida, zakoupené košťály a saláty. Zítra už by snad mělo být slunečno, takže jakmile záhony obeschnou, vysadíme už vše ostatní (papriky, celer, zbytek rajčat, cukety, hokaido, pórek).
Jelikož ovoce (i drobného) a révy bude nejspíše velmi poskrovnu, zakoupil jsem v e_shopu další tři keře tříletých borůvek. Borůvky patří k spolehlivě a pravidelně plodícím rostlinám. Nyní již jen zbývá aby přestalo srát, obeschlo to, abych mohl pokosit trávu a vykopat tři díry, do kterých padne tak šest pytlů rašeliny.
Nakonec ještě nějaké to záčičí u domu a pohled na prosluněné břehy řeky Dyje s Hurvínkem na železničním mostě. Doma se toho moc nezmění, ale řeka bude v těchto místech překlenuta mostem, který bude součástí obchvatu města. Už se o tom povídá skoro dvacet let, ale vždy se objevila nějaká ta žabička nebo brouček .....
M.