Rajčata a lilky 2025
Rajčata, společně s melouny, patří letos k průšvihům největšího kalibru. To, co narostlo na keřích nemá mnohdy s rajčaty nic společného.
Dříve jsem se rajčatům věnoval ve velké míře, co se pestrosti odrůd týče. Mýma rukama prošlo více než sto různých variant této zeleniny. Experimentoval jsem s různými tvary, typy, způsoby pěstování a i různým roubováním, včetně na semenáče brambory. Rajčata jsem i ve velkém sušil a nakládal do různých olejů s různým kořením. Časem jsem z tohoto "chaosu" vystřízlivěl, a zůstal jen u pěstování osvědčených cherry odrůd a keříčkových rajčat pro kuchyňské zpracování. Počet odrůd se velmi zúžil a stejně tak jsem začal redukovat i počet rostlin.
Letošní rok považuji za přelomový, a jen mne utvrdil v tom, že v omezování pěstování rajčat jsem postupoval správně, ale stále je to málo. Rajčata mám rád, ale musí to být rajčata se vším všudy, a ne jen nějaká parodie na ně. To, co předvedl letošní létopodzim, je prostě katastrofa. Bitva zimy a vody se slunce, znamenalo (a stále znamená) naprostou degradaci této plodiny. Rajčata před očima stárnou místo toho, aby se vybarvovala a zrála, nabírala cukry a na chuťi. Červená není červená a všechny odrůdy mají stejně oranžovočervenou barvu, a když už něco zčervená (Tomatoberry), tak to nemá žádnou chuť. Vyjímku tvoří Sladkaja děvočka na zahradě, ktrerá vypadá pěkně, a možná je to tím, že je částečně zastíněna révou, ale chuťově taky nic moc.
3x ukázka cherry ze zahrady a na čtvrtém snímku je Sl. děvočka v nádobě. V této chvíli to má již "za sebou" a je téměř bez zelené hmoty. Chuťově je to prostě rostlina pěstovaná v nádobě a neustále zalévána, s prochladlým kořenovým balem v noci. Řešení by mohlo být v podobě "bezedné" nádoby, s velmi časnou výsadbou přísady, a jejím pozdějším postavením na záhon v případě vhodných podmínek.
U domu mám pět rostlin cherry odrůd v nádobách a čtyři ve volné půdě, z nichž část je určena na odběr semen. Jsou plné plodů a bohatě to stačí pokrýt naši spotřebu. Znamená to tedy, že těch dalších třicet cherry keřů je na zahradě vysazených úplně zbytečně, zvláště ve spojitosti s nešťastným počasím. Čtyři rostliny u domu a max. šest až deset na zahradě bude do budoucna až až. O to více řádků může být vysazeno keříčkových odrůd na zpracování.
Průběh počasí má na vině i to, že velmi brzy předpěstovaná sadba na tom nakonec byla úplně stejně jako ta, vysazená o měsíc později, o přímých výsevech nemluvě. Vždy když jsem na zahradě a motám se kolem rajčat, tak si pár pěkných utrhnu na snězení, ale je to chuťové neštěstí. Spousta červených cherry tak končí v protlaku nebo kečupu.
Rajčat na zpracování mám tři "řádky", z nichž dva jsou z přímého výsevu a jeden záhon z předpěstované zanzibarské sadby. Z přímého výsevu jsme udělali již dva sběry na zpracování a saláty, zanzibarská odrůda teprve dozrává. Z přímého výsevu na černou textilii to má velkou výhodu. Roste to samo, nemusí se to vyvazovat a dozraje to, i když to lehne na zem. Chuťově nevím, bo jsem je nekoštoval, barevně vypadají plody pěkně, ale nesmí být na přímém slunci. Je jen potřeba je ošetřit proti chorobám a suché hnilobě. S nedostakem vápníku se pokusím v příštím roce zabojovat i tak, že u vybraného záhonu provedu zapracování mletého dolomitu s hořčíkem do země.
Vlevo jsou zanzibarské keříčky, dále 2x soudky z přímého výsevu a část jejich sklizně připravené ke zpracování.
Na závěr ještě ukázky ze zahrady, od domu a pár slov o lilcích.
Lilky kupuji stále u jednoho dodavatele, ale letos je to ještě horší než s rajčaty. Vysadil jsem opět tři sazenice, ale doposud sklidil pouhé tři plody. Lilky jsou sice velké, ale jejich tvar je mi velmi nesympatický. Jsou to oproti minulosti úplně jiné odrůdy. Rostliny jsou metrové, husté a plné květů a mandelinek. Byl jsem vždy zvyklý na plody krásně tmavé, lesklé a protáhlé. Tyto jsou širší jak delší, a zespod poměrně nevybarvené, prostě nesympatické. Vzhledem k tomuto letošnímu zklamání přistoupím v budoucnu opět k vypěstování vlasní přísady.
M.