Sobotní uzení
Ještě za tmy jsem vyrazil na zahradu roztopit udírnu a jak naschvál se mi začal sypat písek do ohniště. Zděné ohniště se za ty roky už asi "hnulo" a písek, kterým je obsypána keramická roura kouřovodu do udírny si našel cestu nějakou spárou, zrovna v nejméně vhodnou chvíli. Takže po neplánovaném zdržení jsem valil domů pro maso. Maso jsem vytáhl z ledničky už někdy před půlnocí, aby se ohřálo alespoň na pokojovou teplotu. Řádně jsem ho poumýval od soli a česneku, přibalil dvě štangle sýru a valil zpět na zahradu. Udírnu jsem roztopil na nějakých 90°C, dal do ní jen maso a první hodinu udržoval teplotu 80-90°C. Poté jsem stáhl teplotu, snažil se ji udržovat okolo 50ti stupňů a následně zavěsil do udírny i sýry. Tentokrát jsem koupil cihlu třicítku a je to lepší 
jak pětačtyřicítka, která je už hodně "mastná".
Uzení dopadlo dobře a s čerstvě upečeným chlebem chutnalo úplně skvěle. Byl to můj první pokus s vakuováním a musím říci, že to dopadlo velmi dobře, stejně tak jako sýry. Neudil jsem toho moc, protože je to potřeba i následně uskladnit nebo sníst. Sýru jsem udělal tentokrát jen dva druhy, jeden obyč a druhý se sladkou paprikou.
V neděli jsem dopoledne založil na čerstvý chléb, tentokrát "jen" ze sušeného kvásku a kvasnic, protože to trvá zhruba jen tři hodiny. Kváskový chléb trvá podstatně déle, zhruba 18-19 hodin, podle toho jak dlouho kyne rozkvas.
Chlebík v ošatce krásně nakynul a tentokrát ani nepopraskal. Začal jsem používat hnětací mísu a vidlici robotu, který těsto propracuje lépe než při použití ručního mixeru s hnětacími vidlicemi.
Na snímcích výše je "rychlý" chléb, vpravo pak kváskový. Oba dva chlebíky jsou výborné, zakrojit ještě vlažný chléb a namazat ho máslem, tak to je taky supr mňamka.
Tak jsem dopekl a nyní zpět k zahradě. Během uzení jsem se znažil zlikvidovat rostlinstvo ve sklenících a hromadu paprik, ktetá ještě zůstala na zemi. Vzhledem k tomu, že je vše stále mokré, jsem musel řádně zafajrovat suchým dřívím v barelu. abych to vše zlikvidoval. K tomu tam mám staré dřevěné palety, které rozštípu a postupně tak i zlikviduji.
Venku se moc nic dělat nedalo, přestože byl nádherný slunečný den, a ranní jinovatka zůstala ve stínu po celý den. Zem je promáčena stále, navíc den předtím a v noci opět chcalo, chodit se dá tudíž jen po chodnících nebo po trávě. Sebemenší přešlap do záhonu znamená kilo hlíny na botách, a s tím spojené riziko uklouznutí na betonových chodnících.
Slunce je tak nízko, že díky protihlukové stěne osvítí jen malou část zahrady. Nechápu toho koko.a, který schválil tuto prasárnu a zbytečně vyhodil miliony za něco, co je úplně k ničemu a navíc se o to nikdo nestará.
Zlikvidoval jsem i okurky a papriky ve sklenících. Papriky byly ještě i zelené a některé plody by se daly i konzumovat. Už jsem se tím ale nezabýval, protože jsem ve skleníku objevil velmi pěkné květáky a brokolice. Ty větší jsem sklidil a ostatní 
ještě nechal a pozaléval. Doma bude nejspíše smažený květák a určitě brokolicová polévka. Měli jsme ještě i zásobičku hokaid a polévka z nich taky super. Několik chřástalů jsem tam ve skleníku ještě nechal, zatím nijak extra nemrzne, takže možná ještě něco doroste.
Samostatnou kapitolou jsou citrusy, které postupně dozrávají a jsou nádherné. Citrony jsou ještě malé a zelené, ale Mandarinek a pomerančů je požehnaně. Kam se na ně hrabou jablka, hrušky a švestky.
M.
